V článku o svobodě jsme se dotkli relativity možného. Skutečně, málokterá věta v našich životech je vnímána s větší tolerancí k pravdivosti, než věta „je to možné“. Možnost se těžko vyvrací a málo znamená, protože se obvykle předpokládá. Obzvlášť zřetelně se předpokládá, pokud toho víme málo nebo nic. Nevím-li nic, možné je vše. To samo […]
Přečtěte si víceArchiv pro štítek: relativita
Co je svoboda?
“Svoboda je, že si můžu dělat, co chci”, bude asi první odpověď, která přijde člověku na mysl. A není v zásadě důvod takovou intuitivní definici odmítat. Nikdo s ní nemá problém, dokud nezačneme rozvíjet její politické nebo sociální implikace, které lze zhruba zobecnit touto otázkou: “Jak by to asi vypadalo, kdyby si tu každý dělal, […]
Přečtěte si víceCo je a co není posvátné?
Chápání věcí jako posvátných je projevem úžasu, úcty až pokory před jejich hloubkou, tajuplnou složitostí nebo magickou mocí. Kde je posvátno, tam je “nadpřirozeno”, a je to tedy právě otázka existence posvátna, co dělí lidi na dva tábory: ateisty, a ty druhé (“ezoteriky”, “mystiky”, “věřící”). Ateistům je vyčítán nedostatek úžasu, úcty nebo pokory. Naopak ateisté […]
Přečtěte si víceAnti-relativismus: Kdo se sám popírá?
Relativismus prý popírá sám sebe. Známý argument proti všeobecnému relativismu zní: je-li všechno relativní, pak je relativní i věta “všechno je relativní”. Podle některých názorů z toho vyplývá, že aspoň něco je absolutní. To by pak bylo popřením všeobecného relativismu, kdyby to byla pravda. Ale není. (Totiž, je to opět pravda jenom relativní – pokud […]
Přečtěte si víceAntropický princip v evoluci III: Zákon myšlenkové perspektivy
Člověk se sám sobě jeví výjimečně inteligentním, výjimečně složitým. Je tento pocit výjimečnosti důsledkem náhody, nebo je zákonitý? Mohlo by se v nějaké alternativní historii Země vytvořit takové druhové složení, že člověk bude sám sebe skromně kreslit někde v půlce výšky evolučního stromu života? Může na Zemi nebo na cizí planetě existovat biosféra s živočišným […]
Přečtěte si víceMýtus o jediné pravdě II: postoj vědy
Tendence vědců k metafyzickému realismu má své přirozené důvody. Vědec – a především vědec “základních” věd jako je fyzika nebo chemie – hledá jednoduché a přesné zákonitosti pro složité jevy, aby je mohl snadno vysvětlit a snadno předpovědět. Toho však nelze dosáhnout, pokud by věda měla subjektivní charakter, pokud by pozorované záviselo netriviálním způsobem na […]
Přečtěte si víceMýtus o jediné pravdě
Už nejméně 2500 let nahlíží tzv. západní věda sama na sebe paradigmatem “jediné pravdy”. Podle něj existuje jen jediné správné poznání, jediný správný model reality – všechno ostatní je v různé míře omylem nebo iluzí. Na tomto paradigmatu – realismu – jsou postavena nejen dogmata monoteistických náboženství křesťanství a islámu, ale i moderní věda, v […]
Přečtěte si více