Mezi rozumem a šílenstvím
Všechny fenomény světa můžeme klasifikovat dvěma druhy vysvětlení či motivace: příčinou a účelem. Pokud motiv úplně chybí (je neznámý), mluvíme o pseudomotivu zvaném náhoda. Se všemi třemi druhy vysvětlení se setkáváme na každém kroku a nejsme s to vyjádřit jeden pomocí jiného. Přesto jsou chápány jako NErovnocenné: Vládnoucí vědecké paradigma uznává příčinnost i nahodilost, ale […]
Přečtěte si více
Jak už jsme psali, (kauzální) determinismus je mainstreamově mlčky chápán jako základní východisko vědy, navzdory různým silným zpochybněním. Věda se mezi řádky svých vzorců zkrátka nechce vzdát optimistické představy, že “všechny věci fungují přesně nějak”, ačkoli mnohdy “ještě nevíme jak”. Že svět má jasně definovaný mechanismus, který stačí odhalit, a staneme se jeho pány. Opačná […]
Přečtěte si více
Jistý vědec 19. století jménem Clausius pozoroval svůj hrneček s kávou a vypočítal z toho konec vesmíru. Jeho postup byl zhruba takovýto: [1] V přírodě pozorujeme nevratné procesy (ohřívání studeného hrnečku a ochlazování horké kávy) Nevratné procesy v uzavřené soustavě vedou do stavu, kdy se už nic dalšího neděje (přesun tepla skončí ve chvíli, kdy […]
Přečtěte si více
Jak známo, výsledky kvantové fyziky zasadily mechanistickému a deterministickému chápání světa citelnou ránu. Ačkoli fyzika je věda empirická a determinismus v klasické formě je teorie metafyzická, a tudíž jedna nemůže vyvrátit ani podpořit druhou, přesto se vzájemně ovlivňují v mentálních modelech lidí. Do jaké míry má tedy smysl brát determinismus vážně, bereme-li vážně kvantovou mechaniku, […]
Přečtěte si víceTendence vědců k metafyzickému realismu má své přirozené důvody. Vědec – a především vědec “základních” věd jako je fyzika nebo chemie – hledá jednoduché a přesné zákonitosti pro složité jevy, aby je mohl snadno vysvětlit a snadno předpovědět. Toho však nelze dosáhnout, pokud by věda měla subjektivní charakter, pokud by pozorované záviselo netriviálním způsobem na […]
Přečtěte si víceUž nejméně 2500 let nahlíží tzv. západní věda sama na sebe paradigmatem “jediné pravdy”. Podle něj existuje jen jediné správné poznání, jediný správný model reality – všechno ostatní je v různé míře omylem nebo iluzí. Na tomto paradigmatu – realismu – jsou postavena nejen dogmata monoteistických náboženství křesťanství a islámu, ale i moderní věda, v […]
Přečtěte si více