Mezi rozumem a šílenstvím
Cítí zvířata bolest nebo radost? A co rostliny? Hmyz, bakterie, kameny? Kde máme udělat dělicí čáru mezi těly, která něco cítí, a těly, která jsou jen živými (nebo mrtvými) stroji? Tato prastará otázka se vrací znovu a znovu v různých obměnách a pod různými názvy, globálně nikdy nevyřešená, a pokud snad někdy “vyřešená”, potom vždy […]
Přečtěte si více
Všechny fenomény světa můžeme klasifikovat dvěma druhy vysvětlení či motivace: příčinou a účelem. Pokud motiv úplně chybí (je neznámý), mluvíme o pseudomotivu zvaném náhoda. Se všemi třemi druhy vysvětlení se setkáváme na každém kroku a nejsme s to vyjádřit jeden pomocí jiného. Přesto jsou chápány jako NErovnocenné: Vládnoucí vědecké paradigma uznává příčinnost i nahodilost, ale […]
Přečtěte si více
V článku o svobodě jsme se dotkli relativity možného. Skutečně, málokterá věta v našich životech je vnímána s větší tolerancí k pravdivosti, než věta „je to možné“. Možnost se těžko vyvrací a málo znamená, protože se obvykle předpokládá. Obzvlášť zřetelně se předpokládá, pokud toho víme málo nebo nic. Nevím-li nic, možné je vše. To samo […]
Přečtěte si víceČlověk se sám sobě jeví výjimečně inteligentním, výjimečně složitým. Je tento pocit výjimečnosti důsledkem náhody, nebo je zákonitý? Mohlo by se v nějaké alternativní historii Země vytvořit takové druhové složení, že člověk bude sám sebe skromně kreslit někde v půlce výšky evolučního stromu života? Může na Zemi nebo na cizí planetě existovat biosféra s živočišným […]
Přečtěte si více