Mezi rozumem a šílenstvím
Cítí zvířata bolest nebo radost? A co rostliny? Hmyz, bakterie, kameny? Kde máme udělat dělicí čáru mezi těly, která něco cítí, a těly, která jsou jen živými (nebo mrtvými) stroji? Tato prastará otázka se vrací znovu a znovu v různých obměnách a pod různými názvy, globálně nikdy nevyřešená, a pokud snad někdy “vyřešená”, potom vždy […]
Přečtěte si více
Všechny fenomény světa můžeme klasifikovat dvěma druhy vysvětlení či motivace: příčinou a účelem. Pokud motiv úplně chybí (je neznámý), mluvíme o pseudomotivu zvaném náhoda. Se všemi třemi druhy vysvětlení se setkáváme na každém kroku a nejsme s to vyjádřit jeden pomocí jiného. Přesto jsou chápány jako NErovnocenné: Vládnoucí vědecké paradigma uznává příčinnost i nahodilost, ale […]
Přečtěte si více
Naše civilizace se vyznačuje třemi druhy nenápadného fetišismu: vědu si zredukovala na fyziku, umění si omezila na techniku, bohatství si přepočítala na peníze. Tak nám vznikli tři skrytí bohové, kteří ovládají naše životy. Skrytí jsou proto, že se jim nepřipisuje status bohů, ale uctíváni jsou až až. Proč se jim nepřipisuje status bohů? Protože jsou […]
Přečtěte si více
Chápání věcí jako posvátných je projevem úžasu, úcty až pokory před jejich hloubkou, tajuplnou složitostí nebo magickou mocí. Kde je posvátno, tam je “nadpřirozeno”, a je to tedy právě otázka existence posvátna, co dělí lidi na dva tábory: ateisty, a ty druhé (“ezoteriky”, “mystiky”, “věřící”). Ateistům je vyčítán nedostatek úžasu, úcty nebo pokory. Naopak ateisté […]
Přečtěte si víceTeorie autopoieze je jedním z novějších pokusů (1973, Humberto Maturana a Francisco Varela) definovat a vysvětlit podstatu života. Autopoiesis by se dala přeložit z řečtiny jako sebetvoření nebo sebevýroba. Jedná se o jeden ze způsobů, jak vysvětlit – nebo snad popsat – základní a těžko postižitelný princip živých bytostí, známý už od dob Platóna a […]
Přečtěte si více