Mezi rozumem a šílenstvím
“Vše je energie.” Tohle úsloví se už stalo nezpochybňovaným axiomem, jak pro materialisty, tak i pro konkurenční tábor “ezoteriků”. Okřídlené rčení, které všechny spojuje, všechno opodstatňuje. Co to ale vůbec znamená? Má každý na mysli totéž? Bezpochyby ne, když z něj lze vyvozovat velmi protichůdná tvrzení, od “všechno je hmota” přes “všechno je fyzika” až […]
Přečtěte si více
Pojem strašidelné údolí (uncanny valley) je spojen s emoční odezvou, kterou v člověku vyvolává simulace člověka robotem nebo 3D animací. Nebo zombie, sáhneme-li do oblasti populární fantazie. O tomto jevu se široce diskutovalo v souvislosti s různými 3D filmy nebo hrami, naposledy snad s hrou “Mass Effect: Andromeda”. V určité fázi, kdy je podobnost velmi […]
Přečtěte si více
Emergence je relativně nový termín, popisující jistou obecnou vlastnost složitých systémů. Je to vlastnost vlastností. Pozorujeme ji, když z mnoha částí složíme celek, který má jiné vlastnosti, než by se dalo očekávat z vlastností samotných částí. Například voda se skládá z atomů vodíku a kyslíku, ale z vlastností těchto atomů jako takových nejsme schopni vyvodit, […]
Přečtěte si více
Jak známo, výsledky kvantové fyziky zasadily mechanistickému a deterministickému chápání světa citelnou ránu. Ačkoli fyzika je věda empirická a determinismus v klasické formě je teorie metafyzická, a tudíž jedna nemůže vyvrátit ani podpořit druhou, přesto se vzájemně ovlivňují v mentálních modelech lidí. Do jaké míry má tedy smysl brát determinismus vážně, bereme-li vážně kvantovou mechaniku, […]
Přečtěte si víceDokud se náboženství omezovalo na soubor mýtů zapadajících do nějakého vidění světa, nemělo cenu přistupovat k němu jako k něčemu, co je nutno potvrdit nebo vyvrátit. Konflikt s vědou a rozumem způsobili až sami jeho obhájci, když se začali pokoušet racionálně dokazovat jeho pravdivost. Myšlenková zvěrstva se začala dít, jakmile se metafyzika chopila náboženství, aby […]
Přečtěte si více
Od časů, kdy jsme vesmír přestali vnímat jako celek věcí kolem nás a chápeme ho spíše jako samotný prostor, tato otázka nás znepokojuje. Jestli vesmír někde končí, tak co je za ním? Než se ale vůbec můžeme pokusit ji zodpovědět, je třeba si uvědomit, že slovo “vesmír” má nejméně dva významy: (1) metafyzický, jako souhrn […]
Přečtěte si víceTeorie autopoieze je jedním z novějších pokusů (1973, Humberto Maturana a Francisco Varela) definovat a vysvětlit podstatu života. Autopoiesis by se dala přeložit z řečtiny jako sebetvoření nebo sebevýroba. Jedná se o jeden ze způsobů, jak vysvětlit – nebo snad popsat – základní a těžko postižitelný princip živých bytostí, známý už od dob Platóna a […]
Přečtěte si více
Relativismus prý popírá sám sebe. Známý argument proti všeobecnému relativismu zní: je-li všechno relativní, pak je relativní i věta “všechno je relativní”. Podle některých názorů z toho vyplývá, že aspoň něco je absolutní. To by pak bylo popřením všeobecného relativismu, kdyby to byla pravda. Ale není. (Totiž, je to opět pravda jenom relativní – pokud […]
Přečtěte si víceČlověk se sám sobě jeví výjimečně inteligentním, výjimečně složitým. Je tento pocit výjimečnosti důsledkem náhody, nebo je zákonitý? Mohlo by se v nějaké alternativní historii Země vytvořit takové druhové složení, že člověk bude sám sebe skromně kreslit někde v půlce výšky evolučního stromu života? Může na Zemi nebo na cizí planetě existovat biosféra s živočišným […]
Přečtěte si víceVěda, podle implicitního koncensu, spatřuje lidskou výjimečnost v jakési blíže nespecifikované složitosti chování. Je to právě složitost chování, co se zdá tvořit hierarchii od (1) nehybných věcí jako kameny či kusy železa, přes (2a) uměle sestrojené mechanické stroje nebo (2b) přirozené systémy jako vodní víry a další samohybné živelné masy, které se zdají podléhat zákonům […]
Přečtěte si více