Mezi rozumem a šílenstvím
Od časů, kdy jsme vesmír přestali vnímat jako celek věcí kolem nás a chápeme ho spíše jako samotný prostor, tato otázka nás znepokojuje. Jestli vesmír někde končí, tak co je za ním? Než se ale vůbec můžeme pokusit ji zodpovědět, je třeba si uvědomit, že slovo “vesmír” má nejméně dva významy: (1) metafyzický, jako souhrn […]
Přečtěte si víceTeorie autopoieze je jedním z novějších pokusů (1973, Humberto Maturana a Francisco Varela) definovat a vysvětlit podstatu života. Autopoiesis by se dala přeložit z řečtiny jako sebetvoření nebo sebevýroba. Jedná se o jeden ze způsobů, jak vysvětlit – nebo snad popsat – základní a těžko postižitelný princip živých bytostí, známý už od dob Platóna a […]
Přečtěte si více
Relativismus prý popírá sám sebe. Známý argument proti všeobecnému relativismu zní: je-li všechno relativní, pak je relativní i věta “všechno je relativní”. Podle některých názorů z toho vyplývá, že aspoň něco je absolutní. To by pak bylo popřením všeobecného relativismu, kdyby to byla pravda. Ale není. (Totiž, je to opět pravda jenom relativní – pokud […]
Přečtěte si víceČlověk se sám sobě jeví výjimečně inteligentním, výjimečně složitým. Je tento pocit výjimečnosti důsledkem náhody, nebo je zákonitý? Mohlo by se v nějaké alternativní historii Země vytvořit takové druhové složení, že člověk bude sám sebe skromně kreslit někde v půlce výšky evolučního stromu života? Může na Zemi nebo na cizí planetě existovat biosféra s živočišným […]
Přečtěte si víceVěda, podle implicitního koncensu, spatřuje lidskou výjimečnost v jakési blíže nespecifikované složitosti chování. Je to právě složitost chování, co se zdá tvořit hierarchii od (1) nehybných věcí jako kameny či kusy železa, přes (2a) uměle sestrojené mechanické stroje nebo (2b) přirozené systémy jako vodní víry a další samohybné živelné masy, které se zdají podléhat zákonům […]
Přečtěte si víceNa naší planetě žije obrovské množství rostlinných i živočišných druhů. Počítáno kvantitativně na “duše”, lidé tvoří zanedbatelný zlomek všech pozemských tvorů. Říká se však, že právě lidé jsou výjimeční mezi veškerým ostatním tvorstvem. Čím? Mají rozum, dokáží si uvědomit vlastní smrtelnost, vytvořili civilizaci, přebudovali zemský ekosystém, rozhodují o osudech ostatních živých tvorů, mají schopnost kumulovat […]
Přečtěte si víceTendence vědců k metafyzickému realismu má své přirozené důvody. Vědec – a především vědec “základních” věd jako je fyzika nebo chemie – hledá jednoduché a přesné zákonitosti pro složité jevy, aby je mohl snadno vysvětlit a snadno předpovědět. Toho však nelze dosáhnout, pokud by věda měla subjektivní charakter, pokud by pozorované záviselo netriviálním způsobem na […]
Přečtěte si víceUž nejméně 2500 let nahlíží tzv. západní věda sama na sebe paradigmatem “jediné pravdy”. Podle něj existuje jen jediné správné poznání, jediný správný model reality – všechno ostatní je v různé míře omylem nebo iluzí. Na tomto paradigmatu – realismu – jsou postavena nejen dogmata monoteistických náboženství křesťanství a islámu, ale i moderní věda, v […]
Přečtěte si více