Dokud se náboženství omezovalo na soubor mýtů zapadajících do nějakého vidění světa, nemělo cenu přistupovat k němu jako k něčemu, co je nutno potvrdit nebo vyvrátit. Konflikt s vědou a rozumem způsobili až sami jeho obhájci, když se začali pokoušet racionálně dokazovat jeho pravdivost. Myšlenková zvěrstva se začala dít, jakmile se metafyzika chopila náboženství, aby […]
Přečtěte si víceArchiv pro měsíc: Listopad 2017
Algonkianská potní lázeň: Cesta časem
Potní lázeň (sauna) byla v době kontaktu rozšířena téměř po celé Severní i Střední Americe, a někdy (ne vždy) byla spojena s duchovním obřadem. Její účel by se dal volně shrnout do čtyř navzájem souvisejících typů: (a) relaxace, (b) léčba, (c) duchovní očista (často před/po nějakém obřadu), (d) modlitba a magie (obřad sám pro sebe). […]
Přečtěte si více
Indiánská hudba: Svědectví jezuity
Jezuitský misionář Paul Le Jeune, který působil na začátku 17.století v Kanadě mezi kmeny Montagnaisů a Hurónů, podal jednu z prvních písemných výpovědí o zvycích tamních indiánů. Ačkoli Le Jeune pohrdal životním stylem “divochů” a ačkoli jeho cílem – coby misionáře – bylo zničit jejich kulturu, nakonec se mu podařilo spasit jen zlomek z duší, […]
Přečtěte si více
Je vesmír nekonečný?
Od časů, kdy jsme vesmír přestali vnímat jako celek věcí kolem nás a chápeme ho spíše jako samotný prostor, tato otázka nás znepokojuje. Jestli vesmír někde končí, tak co je za ním? Než se ale vůbec můžeme pokusit ji zodpovědět, je třeba si uvědomit, že slovo “vesmír” má nejméně dva významy: (1) metafyzický, jako souhrn […]
Přečtěte si víceAutopoiesis: kritický pohled
Teorie autopoieze je jedním z novějších pokusů (1973, Humberto Maturana a Francisco Varela) definovat a vysvětlit podstatu života. Autopoiesis by se dala přeložit z řečtiny jako sebetvoření nebo sebevýroba. Jedná se o jeden ze způsobů, jak vysvětlit – nebo snad popsat – základní a těžko postižitelný princip živých bytostí, známý už od dob Platóna a […]
Přečtěte si více
Anti-relativismus: Kdo se sám popírá?
Relativismus prý popírá sám sebe. Známý argument proti všeobecnému relativismu zní: je-li všechno relativní, pak je relativní i věta “všechno je relativní”. Podle některých názorů z toho vyplývá, že aspoň něco je absolutní. To by pak bylo popřením všeobecného relativismu, kdyby to byla pravda. Ale není. (Totiž, je to opět pravda jenom relativní – pokud […]
Přečtěte si víceAntropický princip v evoluci III: Zákon myšlenkové perspektivy
Člověk se sám sobě jeví výjimečně inteligentním, výjimečně složitým. Je tento pocit výjimečnosti důsledkem náhody, nebo je zákonitý? Mohlo by se v nějaké alternativní historii Země vytvořit takové druhové složení, že člověk bude sám sebe skromně kreslit někde v půlce výšky evolučního stromu života? Může na Zemi nebo na cizí planetě existovat biosféra s živočišným […]
Přečtěte si víceAntropický princip v evoluci II: Objektivní složitost?
Věda, podle implicitního koncensu, spatřuje lidskou výjimečnost v jakési blíže nespecifikované složitosti chování. Je to právě složitost chování, co se zdá tvořit hierarchii od (1) nehybných věcí jako kameny či kusy železa, přes (2a) uměle sestrojené mechanické stroje nebo (2b) přirozené systémy jako vodní víry a další samohybné živelné masy, které se zdají podléhat zákonům […]
Přečtěte si víceAntropický princip v evoluci I: Biologická výjimečnost
Na naší planetě žije obrovské množství rostlinných i živočišných druhů. Počítáno kvantitativně na “duše”, lidé tvoří zanedbatelný zlomek všech pozemských tvorů. Říká se však, že právě lidé jsou výjimeční mezi veškerým ostatním tvorstvem. Čím? Mají rozum, dokáží si uvědomit vlastní smrtelnost, vytvořili civilizaci, přebudovali zemský ekosystém, rozhodují o osudech ostatních živých tvorů, mají schopnost kumulovat […]
Přečtěte si víceMýtus o jediné pravdě II: postoj vědy
Tendence vědců k metafyzickému realismu má své přirozené důvody. Vědec – a především vědec “základních” věd jako je fyzika nebo chemie – hledá jednoduché a přesné zákonitosti pro složité jevy, aby je mohl snadno vysvětlit a snadno předpovědět. Toho však nelze dosáhnout, pokud by věda měla subjektivní charakter, pokud by pozorované záviselo netriviálním způsobem na […]
Přečtěte si více